Co mají společného stavitelé pyramid a uklízeči

//Co mají společného stavitelé pyramid a uklízeči

Co mají společného stavitelé pyramid a uklízeči

Dnes za jeden lidský život stihneme více zážitků, práce, výkonu a výsledků než kdykoli předtím. Za jeden krátký život, můžeme vykonávat tolik povolání kolik se odvážíme, ochutnat ty nejexotičtější pokrmy přímo v místech kde vznikají, překonávat vzdálenosti které si neumíme představit za minimální dobu…. dokonce můžeme být na nejvyšší hoře světa a krátce na to se potápět k Titaniku… Můžeme být najednou ve spojení se stovkami přátel, seznámit se s někým, aniž bychom vytáhli paty z domu. Objevili jsme pravidla, která nám umožní s minimem úsilí dokázat maximum čehokoli. Obešli jsme zákony platné po celá dlouhá staletí, překonáváme hranice za hranicemi toho, co předchozí generace nepovažovaly za možné ani v těch nejvíce bláznivých snech…. Překonáváme je tak snadno, že si ani neuvědomujeme že se to děje.

A neumíme se zastavit. Ani na okamžik.

I teď v tuto chvíli se snažíte dovědět něco nového, pobavit se, nebo vzdělat. Děláme tolik nepřirozených věcí, že zapomínáme umět ty přirozené. Zapomínáme umění žití. Něco, co jsme dostali, můžeme dát dětem, ale neumíme nijak napravit, pokud jej promarníme.

Za tu dobu, kterou zkoumám, jak posunout sebe samu někam dál, jak se změnit abych byla lepší, abych byla spokojenější sama se sebou, nebo abych prostě měla lepší výkon a dosahovala lepších výsledků, jsem objevila spoustu metod. Některé tak, že jsem o nich nejprve četla, jiné jsem nejprve objevila vlastním zážitkem a až potom o nich četla (a často zklamaně zjistila, že to není můj objev 😉 ). A nedávno mi došlo něco důležitého… něco, co mě okrádá o život. Je to složitá skládanka a přitom je to tak jednoduché. Je to jako pyramida a hromádka prachu zároveň.

Dílky skládanky

Paretovo pravidlo

20% úsilí přináší 80% zisku… a samozřejmě k tomu patří i ta druhá část, kterou rádi vynecháváme, tedy že zbylých 80% úsilí se „vyplýtvá“ na pouhých 20% zisku. Pravidlo určitě znáte taky a určitě jste i vy už někdy zkoušeli jej nějak uvést do praxe a získat tak za málo peněz hodně muziky. A sem tam se najde nějaký chytrák, co zkouší pravidlo nějak obelhat a říká si… když za 20 dostanu 80, tak za 30 musím mít 100!

GTD

Metodika Davida Allana, zkratka z origálního „Getting Things Done“ – Mít vše hotovo. Četla jsem v době, kdy jsem potřebovala nějak vymyslet, jak stíhat více věcí a jak méně prokrastinovat. Fungovalo to. Nějakou dobu. Odnesla jsem si z toho období velmi praktickou věc – i když si to nemyslíme, tak náš mozek si ukládá všechny úkoly, které jsme si kdy sami zadali nebo nám byly zadány a někde na pozadí běží proces, který odškrtává ty splněné. Víte, co se děje s těmi, co nebyly splněny? Jsou tam. Pořád… i když jsme na ně vědomě nebo nevědomě zapomněli čekají na svoji fajfku. U mě třeba záclony… už dávno v tom bytě nebydlím a pořád mám někde úkol koupit záclony.

Úspěch

Začínáte tušit? Ne? Nevadí jdeme dál. Zatímco dříve to byla meta, které jste dosáhli na nějakou dobu, dnes je úspěšný ten, kdo běží v čele. Závod nikdy nekončí a vítěz neexistuje. Úspěšný je ten, kdo je první každý krok, každou minutu a sekundu, ten, kdo nepadne, ten, kdo určuje směr. Kdo se zastaví i jen proto, aby si nechal připnout medaili prohrává.

Zombie

Tak jsem nazvala lidi jedoucí v metru krátce potom, co jsem se vrátila do Prahy. Namodralým světlem osvícené nepřítomné obličeje s kruhy pod očima, vráskami na čele a automatickými pohyby. Chcete vidět horor? V přímém přenosu? Dokonce se jej můžete účastnit – každý den se stovky tisíc lidí přepravují přesně v tomto stavu za „úspěchem“ v práci, vztahu či kdekoli jinde.

Terasy

Víte k čemu slouží terasy ve svahu? Mimo jiné k tomu, aby voda netekla samospádem dolů bez užitku. Rýžová pole jsou krásným příkladem funkce teras. Nicméně budování teras je nákladné a často i jejich údržba je složitější. Například sekat trávu na svahu je sice náročné ale jednodušší než vláčet sekačku z jedné terasy na druhou…

A teď to dáme dohromady

Je mnohem jednodušší pořizovat si jednorázové vybavení než platit za nesmrtelnou práci mistra ve svém oboru. Stěžujeme si, že dříve byli lidi úžasní, protože kromě toho, že dělali věci funkční dělali je i krásné. A dokonce i přesto, že udělali těch krásných věcí daleko méně, než dnes vychrlí pásová výroba byli více šťastní. Víte už proč? Ale jistě všichni to víme… tam někde uvnitř to víme úplně všichni.

Uměli se totiž zastavit a uměli to proto, že dělali věci na 100%. Víte, o co vás okrade, když najdete oněch výhodných 20% úsilí? Neokrade vás o 20% zisku. Naše hlavy nehrají s procenty, hrají s celky. Pocit štěstí máte, když něco dokončíte a můžete vidět dobré za svou tvrdou práci. Radujete se, když doběhnete a vyplaví se endorfiny, ne když se mísí s adrenalinem, který vás znecitlivuje. Za iluzi výkonosti zaplatíte 100% bez výjimky. Podívejte se, kam mizí životní energie všech dnešních lidí. Mizí za iluzí výkonu. Ale mozek se oklamat nedá, ty úkoly, které jste tak výkonně oklamali a dosáhli jste za málo peněz na hodně muziky tam pořád jsou a pořád se hlásí nenápadně o slovo. A tak místo aby takový „hotový“ úkol uvolnil místo novému tříští vaši pozornost stejně jako pád roztříští celistvost nádherné vázy na tisíc bezcenných kousků.

Zatímco stále bez zastávky běžíte po nakloněné rovině stále nahoru energie, kterou byste mohli získat protéká bez zastavení dolů stejně jako voda po svahu bez záchytných teras. Vyrobíte stovky tisíc funkčních, ale škaredých věcí… protože funkce je 80% žádoucího výsledku a krása je zbylých 20%. A tak jsou naše mysli, pozornost, osobnosti a celý život jen jakýmsi průtokem… bezcenným obalem na protékající záplavovou vlnu.

Proč? Proč se okrádáme o ten pocit, kdy vše uděláme na 100% a máme 100% výsledek? Kdy se můžeme zastavit, pokochat, odškrtnout a pustit se s novou energií do dalšího krásného díla. Naučte se zastavovat a naučte se budovat terasy. Nakonec zjistíte, že terasy nebo chcete-li schody jsou mnohokrát výhodnější než rychlý běh v čele peletonu po nakloněné rovině přímo vzhůru. Víte, co se s tane, když na nakloněné rovině spadnete? Skutálíte se až dolů a je jedno, kde jste předtím byli.

A máme tady výsledek: jak být úspěšný, šťastný nebo cokoli jiného podle mně

Schody – jednotlivé malé kroky vás vynesou nahoru jistěji a když spadnete, tak vás prostě podrží jen o stupínek níže. Na rovině, kde můžete zachytit energii, která by jinak protekla bez účinku dolů. Schod je navíc ukončený… není nikdy nekončící kopec, ale něco, co si můžete s každým krokem odškrtnout a zažít tak onen slastný pocit dokončené práce. A víte, jaké je v tom ještě kouzlo? Čím snadnější schody budete stavět, tím rychleji budete nahoře. Vykašlete se na výtah. Nikdy nemůžete mít z výsledku stejnou radost, když jste nevynaložili adekvátní úsilí. Zkuste si to. Výtah vám na rozdíl od cesty po schodech nepřinese vnitřně nic.

A schody, jak už víme se překonávají po jednom… najednou, když řešíte jen jednu věc, máte jen jeden úkol ve své hlavě, nemůžete prostě prokrastinovat. Nemůžete se trápit všemi těmi stovkami nehotových věcí. Dostáváme se do bodu, kdy příčina se střetává s následkem. Dělat jen jednu věc je výhodné, protože je výhodné dělat jen jednu věc. Tady, teď – jedna věc – 100% úsilí, 100% výsledku. A víte co? Ono se to pak násobí… 100 x 100 je mnohem více než 20 + 80! Nebuďte hloupí a naučte se zastavit!

ŽIJ SVŮJ ŽIVOT, NENECH SE VYSÁT JAKO ZOMBIE.

Už víte, co mají společného pyramidy a uklízeči? Aby pyramida byla pyramida musí mít špičku a aby bylo uklizeno nesmí být na 20% špinavo.

Technika postupných kroků byla postupně objevena snad v každém století… nejnovější názvy jsou shaping (česky tvarování) a kai-zen (japonsky ale nevím, co přesně). Nicméně znal ji J.A.Komenský a mnoho dalších. Vyžaduje také něco, co souvisí s cestou samotnou… Schody jsou efektivní, pokud skloníte hlavu a nekoukáte na ty, co máte ještě před sebou. Cesta postupných kroků, jak jsem si metodu pojmenovala já vyžaduje pokoru a ochotu učit se. Každý jednotlivý schod pak ale představuje jistotu roviny. Pokud se vám nedaří, rozložte problém na menší a ještě menší, dokud nenajdete takový, který je snadné udělat a pak to prostě udělejte.

Až budete rozkládat nějaký problém na menší části, ozvěte se mi. Ráda pomůžu.  

By | 2017-03-06T23:45:17+00:00 Březen 6th, 2017|K sobě|0 Comments

About the Author:

Prostě jedna bláznivá holka co toho má strašně málo na práci tak ještě ke všemu, jako terapii, píše svůj blogo-návod. Majitelka (zatím) dvou psů a jednoho koně. Programátorka. ;)

Líbil se Vám článek? Napište mi to! ;)

%d blogerům se to líbí: