Pozorování je věda

/, Ke psům, Ke zvířatům/Pozorování je věda

Pozorování je věda

Jak jsme si ukázali minule tak naučit se „mluvit“ jazykem zvířat není zdaleka tak jednoduché, jak by se zdálo. Jednak nejdříve potřebujeme rozumět, co zvířata říkají a pak si musíme osvojit nejen „slova“ oné řeči, ale i techniky jak „slova“ či „věty“ vůbec stvořit. Začneme porozuměním. Mnoho o řeči zvířat se můžeme naučit od zvířat samotných. Dokonce existuje věda, která se zabývá jen pozorováním (a také ověřováním, zda pozorování bylo správné). Tato věda se jmenuje etologie. Je zajímavé, že slovo Ethós, ze kterého je odvozeno slovo etologie, znamená charakter. Etologie tedy doslova znamená věda o charakteru. Etologie není jen o chování zvířat, jak si někdy lidé myslí, ale vztahuje se chování všech živočichů a existují i etologické studie lidského chování 😉 A co je důležité Etologie nezkoumá jen projev, ale i příčiny.

Zvířecí řeč má slova i věty

Tedy pokud je naše pozorování úspěšné víme jak, které chování vyvolat a proč jaký projev chování vzniká. Na základě toho jsme pak schopní odhadnout, co je příčinou nějakého projevu chování jiného jedince stejného druhu. Například jsme u svého psa vypozorovali, že když na jiného psa štěká, vrtí u toho ocasem a lehá si předníma nohama, zatímco zadek zůstává nahoře, následuje obvykle hra obou psů. Víme tedy, že pokud jiný pes bude podobným souborem gest, pohybů a zvuků komunikovat s naším psem znamená to, že našeho psa vyzývá ke hře. A víme také, že pokud tuto „větu“ pes použije na nás je to zase jen výzva ke hře. Díky pozorování a znalostem jaké chování následuje, můžeme také třeba zabránit nežádoucímu chování například útoku na jiného psa už, když rozeznáme první příznaky chování, které k útoku mohou vést (např. dominantní postoj, tiché vrčení…).

Slova a věty potřebují kontext

K pozorování zvířat nepotřebujete žádné speciální pomůcky, postačí papír a tužka na případné poznámky, ale co určitě potřebujete, je spousta času. Pozorovat interakci mezi zvířaty je k jejich pochopení to nejdůležitější, ale pokud se vším začínáte, je jednodušší neobjevovat Ameriku a nastudovat si základní poznatky od autorů, co už Ameriku objevili za vás. Například můžete získat poměrně snadno přehled o řeči těla psů, koček, koní… Nicméně to, že víte, co znamenají uši přitisknuté ke krku ještě neznamená, že zvířeti rozumíte. Stejně jako v lidské řeči mnohdy záleží na kontextu, v jakém je gesto použito a i na ostatních gestech. Například pes, který stáhne uši dozadu a přitom vrtí ocasem, snaží se vás olíznout a různě se u toho kroutí, vás zcela zjevně vítá, naopak pes který k uším dozadu ohrne pysk a cení zuby, se bojí a jasně vyjadřuje hrozbu, že v případě nebezpečí, se chce bránit. Obecně vzato vyjadřují u psa uši stažené dozadu podřízenost (submisivitu), ale aby člověk porozuměl, potřebuje umět přečíst celý komplex řeči těla.

Pozorovat správné zvíře

Další důležitá věc je, že ačkoli v některých směrech se může zdát řeč těla různých zvířat podobná, může mít zcela rozdílný význam. Jako příklad si uveďme vrtění ocasem psa a sekání ocasem kočky. Gesto je velmi podobné, ale jak už napovídá naše lidské pojmenování, význam je zcela odlišný: zatímco psí vrtění je gesto přátelské, kočičí sekání naopak vyjadřuje nespokojenost až vztek majitele ocasu. Tak už víte, proč se kočka a pes nesnáší? 😉

Vyvodit správné závěry

Nicméně rozdíly v chování zvířat jdou mnohem dále. Celková mentalita druhů se může velmi lišit. Například základní rozdíl mezi koněm a psem je v tom, že pes je šelma tedy dravec, zatímco kůň je býložravec tedy kořist. Ačkoli se oba druhy slučují do skupin a jak ve smečce, tak ve stádě fungují sociální vazby a hierarchie, je celý systém určování rolí a vůbec smysl proč skupina existuje, úplně jiný. Jedním z důležitých účelů smečky je zajištění potravy. Lov ve smečce je mnohem úspěšnější. Účelem stáda je mimo jiné se útokům dravců efektivně bránit, ve stádě je mnohem větší naděje k přežití i slabších jedinců. Vidíte ten rozdíl? Smečka je útočná jednotka, stádo jednotka obranná. Ale pojďme dál. Všimněte si, že akce obou skupin (útok, obrana) je odměněna naprosto rozdílně. Smečka je za dobrý výkon odměněna potravou, zatímco stádo je za dobrý výkon odměněno klidem. Tento princip nám bude užitečný, až se budeme hlouběji zabývat motivací.

Při svém pozorování se tedy zaměřte jak na celkové projevy skupiny, tak i na jednotlivce, zkuste odhadnout k čemu konkrétní jednání povede, proč a podle čeho jste to mohli poznat. (začne Bobík vrčet, když mu Dášenka poleze do misky? Proč? A když vrčí, uhne nebo po ní vyjede? Jak jsem to mohl poznat?) Pokládejte sami sobě spoustu otázek „proč?“ a „jak?“. Odpovědi nebudete vědět hned, ale časem vám to začne zapadat, a když se opravdu budete snažit, stanou se z vás odborníci.

By | 2016-03-05T22:19:49+00:00 Únor 2nd, 2015|Ke koním, Ke psům, Ke zvířatům|1 Comment

About the Author:

Prostě jedna bláznivá holka co toho má strašně málo na práci tak ještě ke všemu, jako terapii, píše svůj blogo-návod. Majitelka (zatím) dvou psů a jednoho koně. Programátorka. ;)

One Comment

  1. […] už vyřešenou teorii a i nacvičenou praxi jak se svým psem komunikovat takže se dnes podíváme na trochu […]

Líbil se Vám článek? Napište mi to! ;)

%d blogerům se to líbí: