Usínák

//Usínák

Usínák

Znáte to? Ráno zvoní budík na mobilu…zvoní a zvoní…, znechuceně po něm hmátnete a z voleb vypnout nebo odložit automaticky volíte odložit… a usínáte… po deseti minutách se situace opakuje…Při třetím zvonění si zděšeně uvědomíte, že je o půl hodiny víc a tudíž už nic nestíháte… A i když se snažíte všechny nutné úkony urychlit a zbytečné vynechat je to tak že všechno trvá déle než obvykle a navíc je potřeba udělat i něco neobvyklého (jako vysušit psy, protože zrovna dneska, když se vám to nejméně hodí, tak zatraceně hustě prší… apod.) Takže místo s půlhodinovým zpožděním nakonec rezignovaně vyrážíte se zpožděním 40 minut a slibujete si, že už nikdy nepůjdete tak pozdě spát…

Neznáte? Já ano a důvěrně… velmi.

Ve svém letošním…vlastně loňském, nejdelším souvislém volnu – přes vánoce 14 dní, jsem budík úplně vypnula a vstávala jsem, až jsem se probudila… tedy třeba v jedenáct… jít spát v deset by znamenalo neúměrné zkrácení dne a tak jsem chodila spát čím dál později a čím dál později vstávala… usnout v pět, probudit se  v poledne… Inu o dovolené se to dá, ale ta jednou končí… A tak vzniklo jedno z mých mnoha „podovolenkových“ předsevzetí. Sice se to datumově shoduje s novoročními předsevzetími, ale souvisí to spíš s tím elánem, co jsem získala při odpočinku 😉

Tedy předsevzetí CHODIT BRZO SPÁT…  ehm…PŘIMĚŘENĚ BRZO.

Stanovila jsem si, že když to zvládnu před půlnocí, bude to bomba… jenže jak to zajistit? Jako pravá sova v noci doslova ožívám a málokdy mě něco nutí jít na kutě.

A pak mě to napadlo! Budík… totiž upomínky v mobilu…

S vědomím, že stoprocentně budu budík odkládat, ho nastavuju už na 22:25… To snad do půlnoci stihnu, ne??

Tak od nového roku mám nový rituál… Od půl jedenácté mi v desetiminutových intervalech zvoní „usínák“… budík s titulkem „Jít spát!“… Zatím mě úplně každý den překvapil…

Jako UŽ?!? Opravdu UŽ!?? Nee, mami, prosím ještě chvilku, jo?? Ještě tady něco dopíšu… (Klik odložit)… COŽE?? To už uplynulo celých deset minut?? Sakra… tak ještě deset, ale pak už fakt půjdu (Klik odložit)…. AAAAA!!!! Neeee! Ještě dvě věty…. (Klik odložit)…. Sakra – to se nedá… (Klik vypnout). Usínám 00:45…

No zatím to nefunguje ani navzdory tomu, že už vím jak strašně nezdravé je málo spát, jak strašně nezdravé je neusínat před půlnocí…. Jak to špatně působí na celý můj organismus, hormonální činnost, trávení, regeneraci, funkci podvědomí…

Usínání zdar. (Néééé už zas… Klik Odložit.. Jen zveřejním tenhle post 😉 )

By |2015-01-25T23:21:24+00:00Leden 25th, 2015|K sobě|5 komentářů

About the Author:

Prostě jedna bláznivá holka co toho má strašně málo na práci tak ještě ke všemu, jako terapii, píše svůj blogo-návod. Majitelka (zatím) dvou psů a jednoho koně. Programátorka. ;)

5 komentářů

  1. Markéta 26.01.2015 at 07:40 - Reply

    Moje babička říkávala, že do půlnoci je nejkvalitnější spánek… Také jsem sova a zvlášť ve zkouškovém prostě jít spát před půlnocí nelze..ale dobrý nápad s tím usínáčkem:)

  2. Petra 05.02.2015 at 08:40 - Reply

    Haha, tak s tímhle rozhodně problém nemám…já usínám sama už kolem půl desáté i vsedě, takže v deset jsem v posteli:) No a vstávám podle toho jak si práce žádá, 5:00 – 5:30…
    Ale, zajímavé zjištění…začátkem tohoto roku jsem měla nemocenskou, něco jako Radčina dovolená a našla jsem svůj naprosto ideální spánkový rytmus…chodit spát mezi desátou a jedenáctou a bez budíku se pak probouzet mezi sedmou a osmou…nějak se to tak samo plynule nastavilo a já se cítila nááádherně odpočatá…takže, o víkendu to jde…ale v pracovním týdnu…mno, mohla bych do práce chodit později, ono by to zas až takový problém nebyl, ale co bych pak z toho dne měla?…

  3. Gabriela Schäfer 25.02.2015 at 02:23 - Reply

    podobny budik co je na obrazku jsem dostala k Vanocum od verne kamaradky pote, co dcerka jiz skolou povinna, tedy v prvni tride , zaspala jiz trikrat skolu, a to behem prvnich 3 mesicu povinne dochazky, protoze maminka bud odkladala mobil tolikrat, ze nejak prestal pipat, nebo dcerunka hrala vecer hry a vypla ton, aby nerusila tatinka pri chrapani u televize , nebo ze byl jen obycejne vybity…:-) …kazdopadne temer autenticky ale opravdu take stejne brcalove zeleny budik stoji v loznici na komode kam nelze z postele dosahnout, aby nebyl nahodou hozen nekam do kouta a tak se mi konecne dari, v sedum hodin , primo vystartovat z postele, abych ho jednou ranou primackla, protoze ten ramus se fakt neda vydrzet a to ani s polstarem na hlave a ani pote, co jde clovek spat treba az v sest rano…Ponocovani je ovsem asi dedicne…a o co horsi je, ze vznika jaka si kvalitnejsi rezistence i vuci budiku…kdyz jsem se ho totiz chtela zbavit, a dala ho namisto do loznice me dceri do pokoje na nocni stolecek vedle postele s tim, ze by vlastne mohla ona prijit vzbudit polibkem maminku, (prece jen riziko infarktu mam vekem vyssi nez dcera a mimoto je to prece jeji skola, ne moje…) , tak to dopadlo tak, ze ji budik rval vedle hlavy a NIC..NIC proste vubec NIC…. chrupala klidne dal a ja ho musela jit primacknout az do pokojicka pres chodbu z loznice a pres dvoje dvere…chci vratit cas…kdy jsme denne chodily do skolky az na jedenactou, nebo vubec…:-) a ta predstava, ze skola teprve zacala, ze to bude trvat jeste plno let a ten zelenej hnusak bude rvat kazdy rano krome vikendu, sakra, taky jdu radsi spat a zitra kupuju USINACKA 🙂

    • Radka 25.02.2015 at 03:12 - Reply

      je 3:10… pobavilo mě to velmi 🙂 Teda musím se přiznat, že toto mé novoroční předsevzetí se mi vůbec nedaří… ale poctivě mi každý večer zvoní… jen už ho jaksi automaticky zrovna vypínám… 🙁

Líbil se Vám článek? Napište mi to! ;)

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

%d blogerům se to líbí: