V této sekci by ve skutečnosti měly být všechny mé příspěvky, protože všechny oblasti, které tady na svém webu popisuju nejsou nic jiného než moje cesta k sobě… pravda někdy trochu oklikou. Přesto sem budu psát příspěvky, které budou více zaměřené na hledání sama sebe, mé životní změny a proměny mojí duše. Možná i nějaké psychologické poznatky, poznatky o motivaci a tipy na seberozvojové knížky či aktivity 😉
Možná ještě pár slov o tom proč je důležité vědět kým jsem – tedy být sebe-vědomá…
Nedávno jsem si četla stručné shrnutí co je psychologický pojem „ego“, který je často používán ve společnosti skoro jako urážka.
Tento pojem definoval Sigmund Freud zakladatel psychoanalýzy a jedná se o vědomou část našeho já, které vyrovnává požadavky našeho podvědomí, takzvaného id (latinsky „to“), které funguje téměř na bázi instinktů a našeho superega tedy idealistického, dokonalého „nadjá“. Tedy, když se to pokusím shrnout, původní smysl slova ego je přesný opak toho jak se používá… Člověk se správně rozvinutým egem – tedy skutečně mentálně dospělý člověk, umí rozpoznat své tělesné touhy, taky naučená omezení a ideály a uvědoměle ovládá své chování i pocity a je vyrovnaný někde mezi tím. Čím silnější ego tím vyrovnanější člověk, který se umí ovládat. Tedy tolik mé laické pochopení 😉
Na wikipedii je krásný příklad, který to pěkně demonstruje:
Karavanu, ve které se přes poušť vypravil mocný šáh, stihla písečná bouře, která umořila všechny kromě šáha samotného. Ten se nakonec, zbídačený a otrhaný, po několika dnech strádání dostal do nejbližší vesnice na trh, kde vidí prodavače s mlékem.
- Jeho id mu velí na nic se neohlížet, vrhnout se ke kádi s mlékem a pít, dokud neuhasí žízeň a neřeší, že prodavač asi bude odporovat a dožadovat se toho, aby mu za mléko zaplatil.
- Jeho superego ho i přes urputnou potřebu okamžitě ukojit žízeň odrazuje vůbec ukázat se před ostatními lidmi v takto zuboženém stavu – něco takového je pro šáha jeho postavení naprosto nevhodné.
- Jeho ego ho uklidňuje v tom, že z nejhoršího je venku, a radí mu ovládnout se, pokusit se využít své sociální inteligence a zkusit dát na zažité konvence ve společnosti (jako třeba pomoc bližnímu) – snad pokud vysvětlí, co se mu stalo, je pravděpodobné, že se mu dostane pomoci.
Tak tedy sebe-vědomý člověk je ten, který si uvědomuje své potřeby, své ideály a sám sebe a ovládá to. Kolem sebe vidím velmi málo takových dospělých lidí… čím dál více dospělých zůstává na úrovni dětí, které se více či méně řídí jen podle svých tělesných potřeb nebo naopak lidí, kteří po sobě i svém okolí vyžadují, aby byli nadlidmi…
Únor 2016
O pokoře
Nevím přesně proč, ale vždycky jsem si pokorného člověka představovala se skloněnou hlavou… možná proto, že to někde byl nějaký obrázek s nějakým popiskem. Nebo možná kvůli tomu, jak se o ní mluvilo kolem mě. O [...]
Leden 2016
Jak mi došly baterky
Prostě jednou to přijít muselo… tedy nemuselo, ale vzhledem k okolnostem muselo… Jsem bojovník a tak se se životem peru…. Umím celkem snadno věci měnit… u sebe i kolem sebe… žiju změnou a jsem často skrytou [...]
Zlaté pravidlo
Jako zlaté pravidlo se označuje výrok Ježíše Krista, který si můžete přečíst v Matoušově evangeliu: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim; to je vlastně význam Zákona a Proroků.“ (Mat [...]
Říjen 2015
14. Tulení shody a neshody
Sžít se s tulením stádem bylo docela jednoduché, stačilo se naučit pár pravidel a účastnit se pravidelných hlídek. Ostatní čas se pak trávil buď lovem v moři, hrami a nebo prostě odpočinkem. Takový tulení život je vlastně [...]
Dovolená podruhé
Kromě mojí letní dovolené s dětma, o které už jsem psala, jsem si teď v říjnu užila svojí druhou dovolenou… jak jinak než pracovně… tedy pracovně jako v práci samozřejmě ne, ale prostě aktivně… tentokrát s koněm. Na jednotýdenním [...]
Usínák 2
Jak jsem psala krátce po novém roku, chtěla jsem nějak dosáhnout toho, že budu chodit dříve spát, aby se mi dařilo dříve vstávat… Šla jsem na to přes natažený budík na to, kdy se mám [...]