Tak slíbené pokračování prvního článku o RAW.

Když jsem s živou stravou začala, neměla jsem mixér, sušičku ani jednoduchý food procesor, jen keramický nůž a škrabku a stačilo to… Jenže nešlo dělat všechny ty úžasně vypadající a skvěle chutnající dobroty, se kterými se doslova roztrhl pytel a jen za toho půl roku co jsem téměř výhradně raw vzniklo snad nejméně deset blogů s raw recepty a ty existující se plní. Popularitu Raw  demonstruje skupina na facebooku, která mě na začátku nakopla k úplné změně, měla v té době několik tisíc členů a teď má víc jak 25 tis. členů. Bohužel popularizace s sebou nese dezinformovanost…

Trvalo to pár měsíců… a já jsem od jednoduchých jídel, začala trochu objevovat vitariánské recepty a postupně je i zkoušet jak jsem nakoupila mixér, food procesor… objevila jsem různé chutné sladkotučné kombinace… a „najednou“ začalo být zase něco špatně… po počátečním mírném úbytku na váze jsem začala přibírat… energie už nebylo tolik…

Něco mě pořád nutilo jíst a jíst doslova kvanta ovoce, oříšků… sušeného ovoce – to vždycky trochu přibylo energie, ale i únavy… prostě někde byla chyba.

Byla jsem už poučena z minulého vývoje, takže už jsem trochu chápala, že tělo mi něco sděluje, že něco potřebuje a nemá to kde vzít. Tak jsem se začala snažit přijít tomu na kloub. Dotazy na to kde vzít všechny látky, co tělo potřebuje v nějakém vyváženém poměru, se nějak nesetkávaly s pochopením, takže jsem začala pátrat sama. Zapisovala jsem poctivě všechno, co jsem snědla do internetových kalkulaček a porovnávala příjem makro, mikro prvků a vitamínů…

Po několika týdnech jsem zděšeně zjistila, že v podstatě nemám šanci tělu dodat vše, co potřebuje… nejen v množství, ale i co se týká poměrů. Možná to šlo kdysi, když zelenina opravdu obsahovala stavební látky pro naše tělo a ne jen jeho stopy. Každý, kdo se někdy zabýval stanovení správné krmné dávky nějakému zvířeti, tak ví, že poměry jsou důležitější než množství… Ostatně to, že často věnujeme větší pozornost sestavení jídelníčku pro naše zvířecí kamarády, než k sestavení vlastního byla jedna z více věcí, co mě nakoply k tomu se o vlastní stravu více zajímat.

Další studium mě dovedlo tak nějak zpátky na začátek a já postupně zase opustila různé kombinace a začala jsem jíst správnější kombinace podle zásad trávení hlavních živin. Tedy nemixovat jednoduché cukry s ničím maximálně mezi sebou – tedy ovoce jen s ovocem. Nemixovat tuky se sacharidy, tedy semínka bílkovino-sacharidová nemixovat s olejnatýma semínkama, stejně tak olejnatý semínka nekombinovat se sacharidovou zeleninou. Automaticky jsou vyřazena různá smoothie, což jsem si teda naštěstí nikdy nezamilovala.

Pořád to ale tak nějak nebylo ono… chyběla energie. A protože za pár týdnů, co jsem svoji stravu sledovala, jsem zjistila, že mi určitě chybí vitamíny D a B12. Objednala jsem, i když jsem proti suplementům, a vida celkem rychle došlo k nárůstu energie. Jenže tak nějak se mi to příčilo, jednak nešlo jen o tyto dva vitamíny, druhak uměle syntetizované vitamíny jsou dlouhodobě škodlivé a ví se o tom moc dobře už dlouho.

Téměř zároveň s tímto objevem jsem se přidala do další skupiny na fb, která už v názvu hlásá, že jde o skupinu učitelskou a školící. Se školičkou a jejím propagátorem jsem se setkala už na začátku svojí raw cesty, ale některé informace si prostě musí člověk asi ověřit tak nějak na vlastní kůži. Protože stejně nikdo na moje dotazy jinde nereagoval, tak jsem se téměř stejně zeptala i tady… a vida přišly mi srozumitelné a do sebe zapadající odpovědi. Což mě zaujalo natolik, že jsem se do studia pustila znovu a tak nějak lépe. Dost jsem toho věděla už na začátku svojí cesty, ale chyběly tak nějak spojnice a mosty a ty byly tady. Když jsem se pak dověděla o zelených potravinách, byl to poslední dílek skládanky.

Zelené potraviny jsem začala užívat po krátkém půstu o vodě a od té doby je jím pravidelně a je neskutečné, že od té doby se upravuje váha, zmizela chuť na „něco“ a přibylo energie… zní to asi až neuvěřitelně, ale pokud si člověk zjistí proč to tak je, tak to není vůbec žádný zázrak. Ovšem pozor na padělky zelených potravin… nejen že jsou nefunkční, ale často i škodlivé.

Protože mě to celé nadmíru zaujalo, všechno jsem si na sobě vyzkoušela a vidím kolem, sebe kolik lidí potřebuje pomoc, tak nakonec jsem se do celého projektu školení zdravého raw zapojila. O celém principu co proč a jak to funguje, se rozepíšu zase někdy jindy. Tedy na obecnější rovině… ono je mnohem efektivnější konkrétní informace předávat osobně podle toho, co přesně který člověk potřebuje… přesně tak jak jsem to dostala já 😉