V této sekci by ve skutečnosti měly být všechny mé příspěvky, protože všechny oblasti, které tady na svém webu popisuju nejsou nic jiného než moje cesta k sobě… pravda někdy trochu oklikou. Přesto sem budu psát příspěvky, které budou více zaměřené na hledání sama sebe, mé životní změny a proměny mojí duše. Možná i nějaké psychologické poznatky, poznatky o motivaci a tipy na seberozvojové knížky či aktivity 😉
Možná ještě pár slov o tom proč je důležité vědět kým jsem – tedy být sebe-vědomá…
Nedávno jsem si četla stručné shrnutí co je psychologický pojem „ego“, který je často používán ve společnosti skoro jako urážka.
Tento pojem definoval Sigmund Freud zakladatel psychoanalýzy a jedná se o vědomou část našeho já, které vyrovnává požadavky našeho podvědomí, takzvaného id (latinsky „to“), které funguje téměř na bázi instinktů a našeho superega tedy idealistického, dokonalého „nadjá“. Tedy, když se to pokusím shrnout, původní smysl slova ego je přesný opak toho jak se používá… Člověk se správně rozvinutým egem – tedy skutečně mentálně dospělý člověk, umí rozpoznat své tělesné touhy, taky naučená omezení a ideály a uvědoměle ovládá své chování i pocity a je vyrovnaný někde mezi tím. Čím silnější ego tím vyrovnanější člověk, který se umí ovládat. Tedy tolik mé laické pochopení 😉
Na wikipedii je krásný příklad, který to pěkně demonstruje:
Karavanu, ve které se přes poušť vypravil mocný šáh, stihla písečná bouře, která umořila všechny kromě šáha samotného. Ten se nakonec, zbídačený a otrhaný, po několika dnech strádání dostal do nejbližší vesnice na trh, kde vidí prodavače s mlékem.
- Jeho id mu velí na nic se neohlížet, vrhnout se ke kádi s mlékem a pít, dokud neuhasí žízeň a neřeší, že prodavač asi bude odporovat a dožadovat se toho, aby mu za mléko zaplatil.
- Jeho superego ho i přes urputnou potřebu okamžitě ukojit žízeň odrazuje vůbec ukázat se před ostatními lidmi v takto zuboženém stavu – něco takového je pro šáha jeho postavení naprosto nevhodné.
- Jeho ego ho uklidňuje v tom, že z nejhoršího je venku, a radí mu ovládnout se, pokusit se využít své sociální inteligence a zkusit dát na zažité konvence ve společnosti (jako třeba pomoc bližnímu) – snad pokud vysvětlí, co se mu stalo, je pravděpodobné, že se mu dostane pomoci.
Tak tedy sebe-vědomý člověk je ten, který si uvědomuje své potřeby, své ideály a sám sebe a ovládá to. Kolem sebe vidím velmi málo takových dospělých lidí… čím dál více dospělých zůstává na úrovni dětí, které se více či méně řídí jen podle svých tělesných potřeb nebo naopak lidí, kteří po sobě i svém okolí vyžadují, aby byli nadlidmi…
Září 2015
Sama (se) sebou
Zvláštní že v poslední době uvažuju o samotě i když sama tak úplně nejsem… mám kolem sebe spoustu skvělých lidí… vlastně zajímavé je, že poslední dobou potkávám jen samé skvělé lidi. Co potkávám, to se tak [...]
13. Nečekaná proměna
Probudil mě nečekaný dotyk vlhkého čumáku… Wiseova čumáku… jen se tak na mě díval a pak pronesl něco, čemu jsem nerozuměla: „No, myslel jsem, že máme ještě jeden den.“ Nechápavě jsem zamrkala… zdálo se mi, [...]
Srpen 2015
12. Moře
Další den ráno jsme vyrazili poklidným klusem k obzoru, kde nebyly vidět stromy… nedá se jasně určit, na jakou světovou stranu to bylo. Zdá se, že svět tady funguje trošku jinak, ale bylo jasné, že jdeme [...]
Jak (ne)trávit dovolenou
Tak jsem se vrátila z dovolené… z dobrodružné dovolené… z dovolené, kde jsem neodpočívala a přesto jsem si odpočinula tedy relativně… Totiž letos jsem se upsala ke 14 dnům na dětském táboře… konečně. Ano konečně… chtěla jsem se [...]
Červenec 2015
11. Vlčice
Popisovat předchozích pár dní by bylo poněkud obtížné… jednak jsem se velmi vžila do své nové vlčí role, ve které je vše tak trochu jinak, a pak taky nešlo by to moc popsat… ty vjemy, [...]
Červen 2015
10. Doma
Usínám s myšlenkou na zítřek a mírným steskem po domově a probouzím se doma… Zvoní mi budík, jako obvykle ho zacvaknu, zavřu ještě na chvíli oči, naštěstí mi téměř okamžitě zvoní druhý budík, tak tedy oči [...]