Před několika měsíci, z počátku mé cesty za proměnou, jsem viděla video – čínskou reklamu na životní pojištění, která je o aktivním činění dobrých skutků, bez zdánlivého jakéhokoli zisku… reklama mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla to tak dělat taky… ne vždy se daří, ale snažím se.

To samozřejmě nebyl první impuls k takovému rozhodnutí… snad první kdy jsem si to začala uvědomovat více, byl film „Pošli to dál“… dojemný příběh malého chlapce který přišel na to jak zlepšit svět… trochu naivní přesto funkční…. Pokud jste neviděli, vřele doporučuju… člověk si na tom uvědomí mnohé „pravdy“ opravdu do hloubky. Tehdy jsem ještě neuměla ty věci uvést do praxe… bylo mi jen o málo více než hlavnímu hrdinovi.

Jenže i když jsem tehdy naprosto souhlasila s myšlenkou a vnitřně se odjakživa považuju za dobrou a zlo se mi hnusí, tak až po shlédnutí oné reklamy, jsem si uvědomila, že skutečně dobrá zdaleka nejsem.

Ono totiž nefunguje, že to co není zlé, je automaticky dobré, kdyby to tak bylo tak by to platilo i naopak – co není dobré, je automaticky zlé. A nebo platí obojí tak trochu? Možná že ano. Zlatá střední cesta je v této oblasti cestou hranice – cestou totální prázdnoty. To, že nepácháme zlo ani dobro, nijak nepomáhá okolí a dokonce ani nám. Ba dá se říct, že nám samotným to škodí ještě víc než úmyslné páchání zla. Proč to říkám? Inu člověk, který je záměrně zlý je alespoň sebevědomý, zapálený pro věc, má nějaké vnitřní hodnoty a celkově je schopen „něco“ dělat. Pokud se někomu podaří změnit jeho hodnoty, bude stejně zapálený i pro dobro. Lhostejného člověka lze změnit jen těžko. Hodnoty totiž v podstatě žádné nemá.

Člověk prázdný – lhostejný, ten který nedělá nic zlého, ale raději ani aktivně nic dobrého nijak neprospívá nejen okolí, ale přímo zabíjí sám sebe. Pro okolí je to, jako by ani neexistoval. A pro sebe je to kupodivu téměř totéž… bez interakce s okolím neexistujeme, bez dobré interakce nerosteme, nenabíjíme se, žijeme z ničeho a brzy se vybijeme úplně.

Je zajímavé, že už bylo provedeno mnoho studií na dlouhověkost, a přestože mnoho kultur má specifické zdravé návyky, tak jediný skutečně společný rys všech dlouho žijících lidí je nezištná pomoc druhým a pozitivní postoj k životu. O ostatních zdravých návycích se vědci pouze domnívají, že k dlouhověkosti přispívají… tedy samozřejmě pravděpodobně ano, ale ve studiích z celého světa se stejné „zdravé“ návyky nevyskytovaly všude… v některých kulturách dokonce jsou zaznamenány u dlouhověkých lidí naprosto nezdravé návyky jako kouření či žvýkání koky. Tím nechci nikoho nabádat ke k tomu, aby začal kouřit, jen je to zajímavé, protože pozitivní pohled a pomáhání druhým bylo pojítko napříč všemi zkoumanými kulturami a tedy společně s dalšími pozitivními vlivy evidentně dokáže eliminovat negativní vlivy okolí.

A tak přestože máme dnes již mnoho poznatků o tom jak o své tělo dobře pečovat a jak si umožnit být zdravý a dožít se vysokého věku z pohledu zdravých výživových, pohybových a návykových hledisek, často zapomínáme na tuto úplně nejjednodušší „pilulku dlouhověkosti a štěstí“ a tím je prostý zájem o okolí a jednoduchá aktivní dobrota a pomoc. Potvrzuje se to co je zapsáno v Bibli:

„Více štěsí je v dávání než v přijímání.“ – Skutky 20:35

A jak na to? Dnes v době lhostejné šedi je to velmi těžké. Začněte něčím malým… něčím čeho si všimnete… ono stačí zvednout papírek ze země a hodit ho do koše, i když nevypadl vám… všímat si zda někdo nepotřebuje s něčím pomoct třeba podržet dveře, počkat s výtahem… I obyčejný pozdrav nebo popřání dobrého dne pokladní v supermarketu vám samotným vlije energii do žil a vůbec nic vás to nestojí. Šiřte kolem sebe pokoj a to se vám mnohonásobně bude vracet… v atmosféře aktivního dobra, byť malého je všechno nádherně barevné a lhostejná šeď nemá šanci. Akorát pozor nezaměňujte to prosím s opravováním ostatních… začněte u sebe, nečekejte od okolí nic a budete se divit, jak váš příklad bude na okolí působit. Nestyďte se za svoji aktivní dobrotu… Klidně mi sem napište, co se vám daří dělat, jako inspiraci pro mě i druhé 😉

Osobně se zapojuju do dobrovolné vyučovací činnosti, nabízím svezení, pokud někam jedu za symbolický příspěvek na benzín, snažím se rozhlížet, zda někdo kolem mě nepotřebuje akutní pomoc… naposledy jsem nabídla sousedovi pomoc s autem – dříve pro mě naprosto nemyslitelná věc… a když na to myslím tak i sbírám odpadky, nebo zvednu v obchodě popadané věci, srovnám rohožky a další malé a neviditelné věci… přeju pokladním ať jim to rychle ubíhá, přeju dobrý den městským policistům, usmívám se na zamračené dámy u přepážek… příležitostí je nekonečno 😉

Dobru zdar.. .a pošlete to dál 😉