Pravidlo tří R

//Pravidlo tří R

Pravidlo tří R

Kdysi v dobách prehistorických… dobách, kdy se moje já skrývalo za mnohými nánosy obav, strachů a nejistot, v době, kdy jsem byla čerstvě dospělá… se ke mně dostal seznam s názvem „Instrukce pro šťastný život“. Přišlo mi to tehdy nějakým hromadným mailem… tehdy v dobách neexistence Facebooku se tak sdílelo kdeco. Seznam mě zaujal natolik, že jsem ho dokonce vytiskla a nějakou dobu nosila v peněžence. Až po letech na scénu vstoupil facebook, dala jsem si tu práci a všech 44 bodů přepsala a mám ho na svém profilu v poznámkách. Čas od času se k seznamu vracím a postupně zjišťuju, které body se mi už v praxi potvrdily. Zatím nemůžu ani o jedné říct že je nefunkční.

Pravidlo číslo 17 zní: Zapamatuj si tři důležitá R – Respekt pro sebe, Respekt pro jiné a (Responsibility) Zodpovědnost za všechny své činy.

Klidně by mohlo být pravidlem číslo jedna… ale to všechny body na seznamu 😉

Respekt… Respekt nejčastěji používáme vzhledem k druhým, ať už že máme respekt k druhým, nebo vyžadujeme respekt od druhých… A to právě není úplně ono… Respekt nelze vyžadovat v pravém slova smyslu, lze ho dosáhnout. A prvním krokem k tomu je Respekt pro sebe, ALE od sebe sama – tedy respektovat sám sebe. Pro jistotu ještě uvedu, co cizí slovo Respekt přesně znamená – vyjadřuje úctu, vážnost nebo ohled, v určitém smyslu i bázeň (nikoli strach). Když to zjednoduším a shrnu, jde o hlubokou úctu.

Tedy hluboce si sám sebe vážit, brát ohled na své potřeby, mít úctu k sobě a svým názorům.

Pokud tohle cítíme sami k sobě, můžeme říct, že sami sebe respektujeme. Těžké nebo lehké? Pro mě kdysi naprosto nepředstavitelné takto o sobě i jen smýšlet. Kde je nějaká pokora? Kde je sebeovládání, kde je láska k sobě, kde je… ? Tohle všechno je skryto v tom.

Vyžaduje to ovšem něco, co velmi neradi děláme. Důkladně poznat sám sebe, rozkrýt všechny strachy, obavy, nánosy zvyků a tvrzení, které do našeho života vstoupily ani nevíme jak a hlavně bez našeho svolení. Pod těmito mnohými vrstvami můžeme objevit něco, čeho si vždy budeme moci vážit. A pokud tohle konečně objevíme, můžeme to vynést na světlo a dočkáme se i respektu od svého okolí. A to zcela přirozeně.

Jakmile si totiž budeme vážit sami sebe, mimo jiné i za to, že budeme přirozeně přijímat odpovědnost (Responsibility) za všechno své konání, čímž budeme přirozeně respektovat druhé, dostaneme Respekt pro sebe od druhých. Respekt, který si nelze žádným způsobem vynutit. Okolí si vás jakožto člověka začne hluboce vážit.

To je stav, po kterém tajně touží úplně každý človíček a jediná, ale úplně spolehlivá cesta k tomuto cíli vede přes hlubiny našeho nitra přes první R, přes Respekt sám k sobě.  Pak jakmile si budete hluboce vážit sami sebe, bude si vás vážit vaše okolí. Lhostejno zda okolím myslíme lidi či zvířata. Zvířata dříve 😉 Poznají osobnost, hned jakmile se ocitnou v její blízkosti. A skutečnou osobností se s prvním R opravdu stanete.

Cesta do našeho nitra je mnohdy komplikovaná… je to hotové bludiště, ale cesta často vede přes druhé a třetí R. Proto pokud ještě neumíte Respektovat sami sebe, mějte alespoň Respekt ke svému okolí a přijímejte odpovědnost za vše, co děláte.

Svoje potřeby, sny, názory, svou osobnost a jedinečnost objevuju v poslední době tak intenzivně jak jen to jde. A strachy, obavy a další nánosy, pod kterými se krčilo moje já, mizí. Doufám, že do nenávratna… Změnu cítím já, cítí to zvířata a dává to najevo okolí… je to skvělý pocit, respektovat sám sebe.

Pravidlo 17. mě fascinovalo hned od začátku, ale nerozuměla jsem jeho rozměru, to až teď. Děkuji všem, co mi ukázali a stále ukazují cestu ke mně samotné 😉

By |2015-03-29T20:22:19+00:00Březen 29th, 2015|K sobě|2 komentáře

About the Author:

Prostě jedna bláznivá holka co toho má strašně málo na práci tak ještě ke všemu, jako terapii, píše svůj blogo-návod. Majitelka (zatím) dvou psů a jednoho koně. Programátorka. ;)

2 komentáře

  1. avespasseri 30.03.2015 at 20:03 - Reply

    Moc hezky napsáno. Já pořád řeším, jak nalézt tu správnou rovnováhu mezi respektem k sobě a respektem k druhým. A pravda je, že zrovna dnes mi přišlo, že člověk musí sám respektovat mnohem hlouběji, než ho kdy vůbec napadlo… že to je to zásadní… nic jiného nemá smysl řešit :)) A pak čtu něco takového 🙂 Souhlasím 🙂

    • Radka 30.03.2015 at 22:14 - Reply

      Tak to téma teď prostě visí nějak ve vzduchu 😉
      Děkuji za milý komentář.

Líbil se Vám článek? Napište mi to! ;)

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

%d blogerům se to líbí: