Dlouho připravovaná úvaha… zajímavé je, že ačkoli tohle téma považuju za pro sebe dávno „vyřešené“ tak se kolem mě teď „řeší“ a to v různých koutech republiky… Zajímavé… Přemýšlím co k tomu říct… Tak asi tradičně začnu rozborem sousloví 😉

Svoboda… K tomu mě zrovna nic nenapadá, ale to přijde 😉 Tak tedy vůle… jednoznačně od slova volit… Nebo třeba v našem těle máme různé funkce, které může o-VLIV-nit a taky nemůžeme… tedy funkce volní a nevolní… zvolené… a neovlivnitelné. Všimněte si podobnosti slov vůle, volit a vliv. Zpět k přirovnání s tělem – takže zatímco pohyb například rukou ovlivnit můžete, peristaltiku střev moc neovlivníte… tedy rozhodně ne přímo 😉

Vůle… vlastně slovo svobodná je k tomu tak nějak zbytečné… nebo existuje snad nesvobodná vůle? Zajímavá otázka, že? Zrovna mě napadla… Ačkoli je tento článek dlouho připravovaný, tak jej píšu úplně svobodně 😉 No vlastně jako všechny svoje texty 😉

Tedy jestliže něco volím, můžu to udělat nesvobodně? Tedy volit něco z donucení? Asi ano, ale je to pak pořád volba? Možná vás tak jako mě napadne volba mezi malým a velkým zlem… A ano souhlasím, že v případě, že se člověk rozhodne omezit se na rozhodování mezi pouze špatnými volbami, pak je nesvobodný… ALE pouze ze své vlastní vůle, jelikož to omezující rozhodnutí jsme zase udělali my sami… nebo minimálně jsme je přijali, čímž se dostáváme mimo definici svobody… nebo ne?

Trochu se do toho zamotáváme… tak se posuneme dále… Svoboda… Svobodní jsme, když děláme, co chceme… tedy budeme-li dělat to, co chceme, budeme se cítit svobodní… Klíčem ke svobodě je chtít… a nestydět se za to! Takže to, zda se cítíme svobodní, dost závisí na tom, jestli umíme naslouchat sami sobě a opravdu víme, co chceme. Taky, jestli jsme schopní smířit se s tím, že to, co chceme, neodpovídá tomu, co by chtěli druzí, abychom chtěli. Protože pak se dostáváme do situace, kdy musíme cokoli, abychom vyhověli druhým. Osobně se pak dostávám do absurdních situací, kdy bych i chtěla, ale protože ostatní taky chtějí, abych chtěla tak já mám pocit, že musím… Znáte? Je z toho ale celkem jednoduchá cesta ven… prostě jen si dát klapky na oči a zamyslet se co já chci? Budete překvapení, že často to bude stejné jako to, co okolí očekává a přesto najednou tím, že si to sami rozhodnete, budete se v tom cítit svobodně.

Je pak svobodná vůle podvod? Tedy to, že okolí očekává, že „něco“, já cítím, že „něco“ a je to stejné jako to cítí okolí a proto mám pocit, že to je nátlak, takže to není svobodné ale vynucené? A není to pak už má volba ale cizí… tedy ani svobodná a ani volba? To záleží na úhlu pohledu… na ničem jiném… a všimněte si, máme v tom naprostou svobodu… Chcete si myslet, že nejste svobodní? Můžete… a navíc pak ani svobodní nebudete… Přijmete myšlenku na možnost vlastní svobodné volby? Zjistíte pak, že se cítíte svobodně a volně i v naprosto běžných situacích, ve kterých jste se dosud cítili svázaní. Stačilo jen uvolnit pouta vlastních myšlenek.

Taková je síla našeho myšlení… taková je síla vlastní volby… taková je síla SVOBODY…

Tedy vrátím se k začátku – svobodná vůle – vlastně naprosto nesmyslné sousloví, protože volba nemůže být nesvobodná a svoboda nemůže existovat bez vlastní volby. A nebo, naopak smyslné sousloví? 🙂 No ano jedno umocňujeme druhým… svobodu svými volbami a volby svou svobodou.

Jenže co, když se někdo do něčeho zkrátka narodí? Co když je něco zkrátka nějak nastavené a my nemůžeme jinak? Co když zjistíme, že naše volby nebyly volby, ale program? Brání Vám něco dělat od teď všechno přesně naopak, jen abyste dokázali, že nejste otrokem nějakého „osudu“ Co když… Bylo programem dané, že tohle zjistíte? Jak se teď rozhodnout? Co když program předpokládal, že zjistíte, že jste naprogramovaní a předpokládá, že vaše reakce bude vzpoura a přesně to program chtěl? Co vám pak brání se nebouřit?

Cítíte, jak se sami spoutáváte do úplné nesvobody a nepohodlnosti? Inu Vaše volba 😉 Dělejte, jak chcete, ostatně, můžete si klidně svobodně zvolit, že svobodnou vůli prostě nemáte. Je to jen na Vás.

Otázky? Sem s nimi… tohle téma je nespoutatelně nevyčerpatelné, a nebo k němu není dohromady co říct… záleží na jen a jen na vás 😉

Já dávám přednost mnoha slovům… možnosti popsat jednoduchou věc mnoha slovy, a nebo ji nepopsat vůbec… jak kdy 😉

Ovšem pozor svobodu ani nespoutatelnost nelze zaměnit s anarchií… svoboda znamená něco trochu jiného, než si často lidi myslí. To, že je člověk svobodný ještě neznamená, že může skočit ze skály a očekávat že přežije… ano může svobodně skočit, ale svobodná volba nijak neomezuje následky našeho konání… svobodná volba se totiž odehrává tady a teď… ohled na výsledky rozumný člověk bere a dokonce vědomí o nich ho může ovlivnit v rozhodování, nicméně v žádném případě nám to nebere svobodu rozhodnout se, jak chceme – dle naší vůle.

Vnímáte širší rozhled jako více omezující nebo více osvobozující? Hm? To, že pokud je mlha a já vidím jen pár metrů a na nich žádné překážky je výhoda, nebo to, že je jasno a já vidím všechny překážky a můžu se jim pokusit vyhnout, je výhoda? No záleží, jak se na to CHCETE dívat 😉

Mimochodem pokud se cítíte svobodní, můžete taky říct, že se cítíte volní… volní od slova vůle nebo volba… tedy svobodní jste, když volíte. A volit můžeme vždy. 😉

A teď už opravdu chci skončit!