Nejdříve krátká definice slova obecný. Jde o stav, který jinak popisujeme jako běžný, všeobecný, ale také abstraktní nebo generální. Tedy to, co se děje tak nějak kolem, jsme na to zvyklí, nijak nás to ani nepohoršuje ani neudivuje. Jsme s tím stavem prostě seznámeni.

Slovo obecný se často vyskytuje jako druhové jméno, například Vřes obecný – Calluna vulgaris nebo čolek obecný -Triturus vulgaris. A tady už se dostáváme k zajímavým souvislostem. Latinské slovo, které má tento význam je vulgaris, jak jste si jistě všimli. Asociují se vám vulgarismy? Správně. Vulgarismy, když to zkusím přeložit, znamenají „obecnosti“.

Ale pojďme zpět. Slovo obecný má synonymum také ve slově prostý. Slovo prostý vzniklo zkomolením staročeského slova sprostý. Zajímavé, co? Prostý lid = sprostý lid… A také lid obecný. Tedy lid obývající obce. A tím se dostáváme malinko dál… Máme tady totiž rozdíl mezi lidem z obcí a lidem obývajícím města – měšťany nebo dokonce knížecí či královská sídla – šlechtou.

A teď můžu přijít se svojí teorií o slovech, kterým dnes říkáme slova sprostá… jak vyplývá z výše uvedených faktů, jde prostě o slova běžného lidu. Měšťané a šlechta se snažili odlišovat mnoha způsoby od chudých – obyčejných lidí, mimo jiné i způsobem mluvy. A tady máme mí milí čtenáři skutečný původní důvod proč je ve společnosti nepřijatelné používat slova sprostá. Och jak strašné by bylo, kdyby je snad něco spojovalo s chudými… třeba i jen nějaké to slovo… 😉

Zdá se mi to dost pokrytecké… zvláště úzkostlivá snaha vyhnout se veškerým sprostým výrazům a někdy dokonce i odborným slovům se stejným významem… Ono je opravdu tak strašné, že bez ohledu na věk, pohlaví či společenský status všichni máme střeva a tedy prdíme i kálíme, kadíme, kakáme či sereme? Všem nám nohy rostou ze zadku, hýždí nebo prdele… Jak je libo.

Něco jiného je následné využití slov k urážkám. Nicméně je zajímavé, že skoro každého více urazí, když o něm řeknete, že je hajzl, zatímco, když někomu řeknete „Ty prevíte“ působí to až roztomile… jaké asi bude překvapení na obou stranách, když uvedu, že prevít je středověké wc – tedy trochu starší a dávno zapomenutá nicméně asi mnohem hůře vypadající i zapáchající obdoba hajzlu… totiž pardon, chtěla jsem říct toalety 😉

Stejně tak se mnoho lidí zastydí, když uslyší německé die Kurve a neumí německy. Význam je zatáčka, oblouk nebo křivka. Pročpak asi se to podobá našemu expresívnímu „kurva“? Inu zatáčka, křivka… je to celkem jasné, ne? Oslovení „křiváku“ nebo „kurvo“… má vlastně dost pobobný význam… přesto to první vnímáme, tak jaksi lépe, co?

Vtipné, ne?

Co z toho plyne? No ono je celkem jedno, čím druhého chcete urazit… klidně můžete urážet i pudinkem se šlehačkou, nebo dobře propečeným stejkem – záleží totiž komu a jak to řeknete. Chápete, že špatně není použité výrazivo, ale to, co tím chcete říct? Stejně tak můžete celkem snadno sprostým slovem pohladit… taková „prdelka“ je celkem běžná lichotka.

Tak tedy nestyďme se za to, že jsme lidi – všichni jsme celkem dost obyčejní a není moc hezké hrát si na něco víc. Na druhou stranu urážet druhé opravdu není třeba a je jedno jaká slova k tomu použijeme.

Prosím nešlo mi o to navádět k tomu, abychom byli sprostí jako deka (mimochodem dost zajímavé slovní spojení, což? 🙂 ), nebo jako dlaždiči (omlouvám se všem mým čtenářům dlaždičům). Šlo mi o to, poukázat na nesmyslnost úzkostlivého vyhýbání se i náznakům tzv. sprostých slov. Na slovech samotných nic zas tak strašného není. Jiná věc už je proč o někom říkat, že má jít někam (vyberte dle vlastní fantazie… klidně třeba do háje, je to celkem jedno). Všem, co se dočetli až sem, v této mé odlehčené úvaze přeji, ať jsou posíláni jen tam, kde slunce svítí! A když vás někdo označí za sprostého člověka, můžete si možná i gratulovat 😉

Mír.

(Na fotce: Veverka obecná – sciurus vulgaris major)